Kdy lepek může způsobit vážné nemoci a kdy naopak může ublížit bezlepková dieta? I o tom diskutovali odborníci v Praze.

Praha (23. 11. 2015)

Vědci, lékaři, odborníci i pacienti diskutovali v Praze o lepku a jeho vlivu na zdraví člověka. Jejich přednášky si nenechalo ujít na 150 lidí, kteří zamířili do budovy Akademie věd ČR. Seminář nazvaný „Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje“ organizovali pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21.

Pšenice je jednou z prvních domestikovaných plodin a lidstvo ji zná už asi deset tisíc let. Její dědičná informace je 6x větší, než lidská. Spolu s rýží a kukuřicí tvoří trojici nejdůležitějších plodin. Pěstuje se na 220 milionech hektarů, a to ve všech světadílech kromě Antarktidy. V současnosti je známo na 5 tisíc odrůd pšenice.

O pšenici se ale nemluví jen v dobrém. V poslední době přibývá lidí, kteří se jí naopak vyhýbají. Nejde jen o celiaky, kteří nesnášejí lepek (gluten), tedy zásobní bílkovinu pšenice, nebo o pacienty s potravinovou alergií na pšenici. Podle prof. MUDr. Heleny Tlaskalové - Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR se v některých zemích stala bezlepková dieta hitem, módou, která má zlepšit zdraví. „Podle některých zpráv ji například v USA dodržuje až 20 procent všech obyvatel. Z bezlepkové stravy se tak stává dobrý byznys. Přitom zatím nebyla publikována žádná vědecká studie, která by prokázala její prospěšnost u zdravých lidí nebo potvrdila zlepšení sportovních výkonů.“

Od roku 2012 se začal v medicíně používat pro nově definovanou chorobu pojem neceliakální glutenová sensitivita. Do této kategorie patří lidé, kteří sami přišli na to, že ačkoliv nemají celiakii ani alergii na lepek, potraviny vyrobené z pšenice, ječmene a žita jim způsobují zdravotní problémy. Bezlepková dieta jim někdy pomůže zbavit se trávicích obtíží, pálení žáhy, bolestí břicha, poruch spánku, vyrážek či brnění končetin. Podle MUDr. Ivy Hoffmanové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady lékaři dosud neví, co těmto lidem vlastně pomáhá: „Nevíme, zda je to absencí samotného lepku nebo nelepkových součástí zrna, placebo efektem či změnou jídelníčku.“ Podle lékařky by ti, kdo chtějí držet bezlepkovou dietu, měli znát i její rizika: „Takováto strava je chudší o vlákninu a o vápník. Člověku, který se ji rozhodně držet, tak mohou chybět některé důležité živiny. Proto je potřeba, aby se lidé o jídelníčku poradili s lékařem nebo nutričním terapeutem. Pokud někdo usoudí, že by jeho zdravotní potíže mohl způsobovat lepek, měl by u něj lékař nejprve vyloučit pomocí jednoduchých serologických testů (vyšetření krve) celiakii a potravinovou alergii. A to je možné jen v době, kdy dotyčný lepek ještě jí,“ dodává lékařka.

Podle prof. MUDr. Jiřího Nevorala z Fakultní nemocnice v Motole přibylo ve světě za několik desítek let i diagnostikovaných celiaků: „Tuto nemoc má jeden člověk ze sta. Dříve to byl jeden člověk z jednoho až tří tisíc lidí.“ Nárůst je podle odborníka ovlivněn i lepšími diagnostickými metodami. Zjistit celiakii včas je důležité. Jde totiž o autoimunitní onemocnění, kdy si tělo vyhodnotí lepek jako nepřítele. Reakcí je zánět s mnoha komplikacemi. Jedinou možností léčby je dodržovat do konce života bezlepkovou dietu.

Dříve se celiakie považovala za dětskou nemoc. Dnes se ví, že může propuknout v každém věku. U dospělých není diagnostika snadná, a proto mnoho z nich ani neví, že celiakii mají. Příznaky jsou totiž proměnlivé a často nesouvisí se zažívacím traktem, potvrzuje prof. Nevoral: „Jen jeden dospělý ze sedmi má klasické příznaky celiakie. Většinou jsou postiženy různé orgány, které si lékaři s celiakií vůbec nespojí. Celiakie může souviset například i s anémií, depresemi, neplodností, některými onkologickými onemocněními nebo s osteoporózou,“ vysvětluje lékař.

Toto onemocnění je pro pacienty i ekonomickou zátěží. „Celiaci se i dnes musí potýkat například s tím, že bezlepkové potraviny jsou drahé,“ říká Ing. Blanka Rubínová ze Sdružení celiaků ČR: „Celiaci utratí průměrně o tři tisíce korun více, než lidé, kterým lepek nevadí. A i když je výběr bezlepkových potravin mnohem širší než v minulosti, najít jídelnu či restauraci, kde se vaří bezlepkově, není snadné,“ potvrzuje ing. Rubínová a dodává: „Maminky zůstávají doma a vaří pro dítě, rodina tak přichází o jeden plat a dostává se často na okraj životního minima. Mnohdy mají potíže i lidé v zaměstnání, třeba když jedou na služební cestu. Naprostá většina jídel v restauracích totiž obsahuje stopy lepku.“

I této problematice se budou podle prof. Tlaskalové - Hogenové věnovat odborníci i příští rok: „Na jaře na seminář naváže setkání u kulatého stolu. Probírat se budou nejen problémy celiaků, ale i legislativní opatření, která by jim mohla zjednodušit život.“

Jak uzavírá prof. Ing Jaroslav Doležel z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR a koordinátor výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“, přesně to je cílem Strategie AV21: „Koordinace výzkumných aktivit mezi ústavy Akademie věd a partnery programu přispěje k lepšímu využití výzkumného potenciálu České republiky a k zajištění produkce dostatku kvalitních a bezpečných potravin.“

Ing. Radoslava Kvasničková
projektová manažerka
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Šlechtitelů 31, 783 71 Olomouc-Holice +420 585 238 701
kvasnickova@ueb.cas.cz
olomouc.ueb.cas.cz